Smrt blízkého člověka patří k nejtěžším situacím v lidském životě. Přesto je potřeba neodkladně vyřídit některé záležitosti spojené s jeho úmrtím a pohřbem, které jsou dané zákonem. Lidské tělo je pod právní ochranou i po smrti člověka. Zásadní roli při rozhodování o způsobu pohřbení, druhu obřadu posledního rozloučení a opatření hrobového místa hraje vůle zemřelého výslovně vyjádřená za jeho života.

Pokud si zesnulý přál mít pohřeb v České republice, měli bychom mu jej sjednat do 96 hodin od oznámení úmrtí a současně umožnit uctění památky také ostatním příbuzným a osobám blízkým.

Sjednat pohřbení neznamená pohřbít. Tělo může být pohřbeno kdykoli později, sjednání pohřbení u pohřební služby či u provozovatele hřbitova je však zákonem omezeno na 96 hodin do chvíle, kdy se o úmrtí od lékaře dozvíte.

Co nejdříve si domluvte termín jednání na pohřební službě či přímo na hřbitově. Termín pohřbu příliš neodkládejte. S delší dobou rostou náklady na uchování těla zemřelého.

Před samotným pohřbením je vhodné řešit také pronájem hrobového místa, a to pokud chcete tělo zemřelého nebo zpopelněné ostatky uložit do hrobu, hrobky nebo urnového hrobu. Smlouva o nájmu hrobového místa se uzavírá pouze písemnou formou, a to s provozovatelem pohřebiště (obcí).

Oznámení úmrtí

1. Při úmrtí doma, mimo zdravotnické zařízení:

Zavolejte praktického lékaře nebo lékařskou službu první pomoci, popřípadě zdravotnickou záchrannou službu. Nález těla zemřelého mimo zdravotnické zařízení se oznamuje na jednotné evropské číslo tísňového volání 112. Oznamovací povinnost má každý, kdo se o úmrtí dozvěděl nebo nalezl tělo zemřelého nebo jeho část a neví, zda úmrtí nebo nález těla nebo jeho části, již bylo oznámeno. Lékař provádějící prohlídku těla zemřelého vyplní list o prohlídce zemřelého a tělo zemřelého označí tak, aby v márnici nedošlo k jeho záměně. Lékař o úmrtí nebo nálezu těla zemřelého informuje osobu blízkou zemřelému, je-li mu tato osoba známa. Současně také pozůstalým sdělí druh pitvy a údaje o poskytovateli pitvy.

Pokud lékaři není známa osoba blízká zemřelému, nebo ji nebylo možné o úmrtí vyrozumět, informuje Policii České republiky (ČR). Policie ČR vyhledá osobu blízkou zemřelému a předá informace o jeho úmrtí. V případech, kdy lékař určil provedení pitvy, zajistí převoz těla zemřelého k pitvě. V případech, kdy lékař neurčil provedení pitvy, kontaktujte provozovatele pohřebních služeb k úpravě těla zemřelého a jeho uložení do rakve (nejste ale povinni s ním sjednávat i pohřeb), nebo si zaopatření těla zemřelého podle místních zvyklostí zajistěte sami. Pokud to lékař a okolnosti dovolí, je možné přechovávat tělo zemřelého po přiměřenou dobu doma a poté jej v rakvi přenést podle místních zvyklostí na hřbitov k uložení do hrobu nebo do krematoria ke zpopelnění (je nutné řídit se řádem pohřebiště či řádem krematoria).

2. Při úmrtí ve zdravotnickém či sociálním zařízení:

List o prohlídce zemřelého vystaví službu konající lékař, který rozhodne o jeho případném převozu na patologii. Lidské pozůstatky musí být provozovateli pohřební služby nebo jiné osobě zajišťující pohřbení předány umyté a v případě, že byla provedena pitva, musí být po jejím dokončení tělo zemřelého pevně uzavřeno stehem. Poskytovatelé zdravotních služeb nebo ústavy sociální péče Vám musí bezplatně zajistit možnost úpravy lidských pozůstatků ve vhodné místnosti a umožnit nezbytnou hygienickou očistu.

Pohřbení

Pohřbení řešíte prostřednictvím pohřební služby nebo hřbitova, které si vybíráte.

Kdo může být vypravitelem pohřbu

Pohřeb cizinci zemřelému v České republice mohou vypravit jeho blízcí i vzdálení příbuzní, pozůstalí i kdokoli jiný. Vypravitelem může být také zaměstnavatel zemřelého nebo jeho soused či kamarád.

Výběr pohřební služby

Vypravitel pohřbu se může rozhodnout pro kteroukoli pohřební službu včetně ukrajinské. Pohřeb lze sjednat u jiné pohřební služby, než byla ta, která se postarala o prvotní převoz zemřelého z místa úmrtí.

Pokud si vyberete provozovatele s komplexní nabídkou pohřebních služeb, můžete si u něj objednat nejen pohřbení lidských pozůstatků do země nebo jejich kremaci, ale například také hostinu, dopravu na místo obřadu, náboženské úkony, duchovního, sakrální prostor, hudbu či tisk smutečního oznámení a vyřízení úmrtního listu.

V případě, že uvažujete o převozu těla zemřelého do jeho vlasti, oslovte pohřební službu, která má s přeshraničními převozy těl zemřelých zkušenosti.

Smluvní vztah s provozovatelem pohřebních služeb

S provozovatelem pohřební služby doporučujeme uzavřít smlouvu příkazního typu, uveďte, jaké služby a v jakém rozsahu od provozovatele požadujete. Tento dohodnutý rozsah služeb vám musí pohřební služba potvrdit a převzít za ně plnou odpovědnost.

Vždy musejí být určeny strany smlouvy, předmět obstarání, jeho cena, doba, kdy má být obstarání pohřbu uskutečněno a odměna za obstarání.

Při objednání pohřbení, pokud jste tak již neučinili, předejte pohřební službě oblečení pro zemřelého (vhodné jsou přírodní materiály).

Dva způsoby pohřbení

Při výběru způsobu pohřbení musí vypravitel pohřbení respektovat za života vyslovené přání zemřelého, zná-li ho.

1. Uložení rakve s lidskými pozůstatky do hrobu nebo hrobky na veřejném či neveřejném pohřebišti

• Pro pohřbení zemřelého do kostrového hrobu existuje předpoklad, že již jste nájemcem hrobového místa. 
• Smlouva o nájmu hrobového místa se uzavírá pouze písemnou formou, a to s provozovatelem pohřebiště, tedy s obcí.
• Smlouva musí obsahovat výši nájemného, číslo a velikost hrobového místa.

2. Pohřeb žehem

• Pokud vypravíte pohřeb žehem, urnu se zpopelněnými lidskými ostatky vám následně vydá pohřební služba, u níž jste pohřeb sjednali, a to po dobu jednoho roku od data zpopelnění. Po této lhůtě bude popel uložen do obecní hrobky nebo hrobu, případně rozptýlen či vsypán do vsypové loučky.
• Pokud pohřeb žehem nevypravíte (tj. neobjednáte a nezaplatíte) urnu vám obecní úřad nevydá. Blíže viz následující podkapitola Sociální pohřeb.

Sociální pohřeb

• Jestliže do 96 hodin od oznámení úmrtí pohřbení nesjednáte, vypraví stát prostřednictvím obce, na jejímž území dotyčný zemřel, tzv. sociální pohřeb podle místních zvyklostí. V případě cizince bude tělo zemřelého pohřbeno do země, tj. do obecního kostrového hrobu nebo hrobky.
• V některých ojedinělých případech může obec rozhodnout o žehu. Ten je možný uskutečnit výhradně s písemným souhlasem zastupitelského úřadu. Váš soukromý souhlas nestačí. Rozhodnout o pohřbu žehem může vždy a pouze zastupitelský úřad, nikoli rodina.
• Doporučujeme raději si peníze na pohřeb půjčit, než chtít sociální pohřeb od obce vypravit. Zajímejte se na Úřadu práce o pomoc v hmotné nouzi.

Shrnutí
Za uplynulých pět let, od účinnosti novely zákona o pohřebnictví, refundovalo MMR ke dni 14. března 2022 pouhých 135 pohřbů cizinců. Nejvíce zemřelých bylo ze Slovenska, občané Ukrajiny byli tři. S přílivem válečných uprchlíků se ale situace může změnit.

MMR doporučuje pohřbívat cizince, a to nejen ty z Ukrajiny, „do země“, ideálně do hrobky. Uložení lidských pozůstatků do hrobu nebo hrobky lze uskutečnit bez průtahů, které v případě žehu vznikají nutností zaslat žádosti o souhlas s tímto způsobem pohřbení na příslušný zastupitelský úřad a čekáním na vyjádření. Například aktuálně v době války velvyslanectví Ukrajiny v Praze na dopisy obcí, aby rozhodlo o způsobu pohřbení svého občana, dle dostupných informací zatím neodpovídá.

Upřednostnění pohřbení do hrobu či hrobky má význam mnohem závažnější než jen urychlení pohřbení. Z těla zemřelého lze při pohřbu do země kdykoli zjistit jeho DNA, a přispět tak k určení totožnosti zemřelého, bude-li příbuznými zpochybňována. Pohřeb do země dále umožnuje repatriaci těla zpět do země původu a může také přispět ke snížení počtu soudních sporů. Předběžná opatrnost obce je rozhodně namístě.